Kdo zná Alíši, zná taky moc dobře historku o její čepici, kterou si dovezla z Vídně cca před 7 lety. Taky ví, že tu čepici tahá všude po světě a je jedno jestli je zima nebo léto. A kdo je pozorný, vlastně nemusí být ani tak pozorný, aby si všiml, že takhle čepka, už je značně odrbaná a zasloužila by si jít do důchodu.
V Maroku nám svítlo hlavou, že kamarádka Albi postovala na instagram nějaké čepky, co pletla její maminka.A tak jsme se spojili s maminkou Naďou a poprosili jí, jestli by nezvládla uplést podobné, jako si Alíš dovezla z Vídně. Než se nám podařilo navrátit do ČR na světě byly 3 vzorky čepic z různých druhů vln. Slovo dalo slovo, všechno jsme vyladili a na všem jsme se odmluvili a Naďa začala plést.Ano, tohle je to kouzlo! Že jsou pletené růčně, různě po večerech, pomalu a hezky s láskou. Jsou stejné a beztak každá bude maličko jiná. Prostě tak, jako byste ji měli od babičky. Ze zbylého softshellu jsme vyrobli našívací etikety a nový Api Yamu čepice jsou na světě!
POW POW!