POZOR!
Následující článek obsahuje fotografie mrtvých psů.
Když přijedete do Maroka, bude váš první pohled směřovat na objekty, které ve střední Evropě nevidíte na každém kroku - palmy, maurská architektura, burky, arabské písmo, doprava atd. taková klasika, jako v každé vzdálenější zemi. Vydáte-li se však dál od velkých měst, začnete se setkávat také velbloudy, osli a samozřejmě i se psy, volně žijícími psy. Ti se potulují tam, kde je pravděpodobnost získat kus žvance vyšší, tedy kolem lidských obydlí. Proč můžou být tihle toulaví chlupáči problém?
Začarovaný kruh
Přijede-li evropský turista do marocké vesnice a stráví v ní nějaký čas, scénář je vesměs pokaždé stejný. Zatímco Maročané psi odhání, turisté se s nimi mazlí, aniž by si uvědomovali případné hrozby. Evropan kouká na Maročana ohnivým pohledem a přináší pochoutky roztomilým a věčně hladovým čtyřnožcům. Štěňátka jsou kategorie sama o sobě. Jenomže, jak to tak bývá, každá mince má dvě strany.
Tak zaprvé turista přijede nakrmí, dá trochu lásky a odjede. Tomu psi tomu nerozumí. Zadruhé psi si velmi dobře pamatují kde a kdo jim obživu dal, a začnou daná místa okupovat. Maročani jsou však muslimové a pes je v Islámu hned po praseti nejšpinavější zvíře. V historii byli psi využívání k uklízení ulic – čti pojídání odpadků. Takový Maročan začne psy odhánět nejen kvůli svému přesvědčení, ale i proto, že ho nechce mít “na krku”. Hladový pes se ale jen tak nevzdá. Maročané tedy začnou kolem sebe mávat klacky, na což pes reaguje ustrašeným štěkotem. Místní to zase vnímají jako útok, a tak se bojí a brání házením kamení a podobně. No a voilá začarovaný kruh problémů je na světě. Již desítky let a nevysvětlíte to ani Maročnům a psům už tuplem ne.
A do tohoto kolečka vstoupí turista, ideálně empatická žena, najde hromádku štěňat a každý, kdo se na ně zle podívá, se stává v mžiku úhlavním nepřítelem. Přímořské vesnice jsou ekonomicky závislé na turismu. Je pro ně důležité, aby se turisté v jejich zemi cítili dobře a bezpečně, aby se rádi vraceli a přispívali tak místní ekonomice. Musí se v nich tedy zohlednit pravidla a zvyky evropské kultury. A tak i přes svoje přesvědčení se snaží žít místní se psy v míru a situaci nezhoršovat.
Psi v Marockých útulcích a na ulicích Imsouane. Zdroj:Vlastní archiv
Kdo chce psa bít…
Ta druhá strana mince je, že psi se množí, a to velmi velmi rychle. Je poměrně normální, že fena otěhotní hned během svého prvního cyklu a těhotní s každým dalším cyklem. V každém vrhu přijde na svět zhruba 6-8 štěňat. A i když zhruba 80 % štěňat nepřežije, psí populace se rozrůstá. Do hledáčku psů tak přichází stále více fen, které mohou každý rok přivést na svět další hladové krky. Je potřeba si také uvědomit, že psi žijí na ulicích, bez majitelů, tudíž je nikdo neočkuje, psi mohou být zablešení, trpět různými infekcemi a tu a tam se může vyskytnout i vzteklina, která je i pro člověka zdravotně nebezpečná.
Když skončí báječná léta pro psa
A pak to nejhorší. Přijde květen. Skončí surfová sezona, která je tou nejsilnější turistickou sezonou v Maroku. A většina dobrovolných a nadšených psích krmičů zvedne kotvy. Nastává sezóna marockých dovolených, kdy místní vyrazí k oceánu. A nastane již popisovaný komplikovaný vztah maročana a psa. Psů je ve vesnici hromada, marocké děti se psů bojí, jejich rodiče po nich hází kameny. Psy, navyklé na potravu od turistů, nikdo nekrmí a po klidné zimě nastává neklidné léto. Co s tím?
Řešení vlády bývá často radikální. V noci přijedou k vesnici vojáci a psi buď postřílí nebo jim nastraží otrávenou potravu. Dokonce jsem slyšela, ale neověřovala, že nedaleko jednoho velkého města existuje statek, kam všechny psi z okolí sváží, a pak je nechávají vyhladovět, dokud nepojdou hladem nebo se navzájem nepožerou.
Zastřelení a psi v Imsouane v listopadu 2023. Zdroj: MAA - Morocco Animal Aid
Jak z toho ven?
Světlo na konci tunelu však existuje. Situace má řešení, a to je zajištění základní zdravotní péče o psy. Odčervit je, naočkovat a vykastrovat. Takto ošetření psi jsou pak označeni čipem na uchu a vláda je nechává být. Zařídit takové ošetření pro cca 100 psů (a to se bavíme pouze o jedné vesnici), kteří se neustále rozmnožují je ale pořádné sousto.
Nedaleko vesnice Imsouane, kde jsem poslední tři surfové sezóny žila je dobročinný projekt Ims’ONE, který založila francouzska Fanny. Kromě provozu místního útulku se snaží poskytovat zdravotní péči pro psy, kočky i osly z okolních vesnic. A ač má projekt podporu veterinární kliniky z Essaouiry, ať už nižší sazbou za veterinární péči, tak i ochotou přijet ošetřit zvířata do útulku a vyvarovat je tak odchytu a převozu, jsou náklady vysoké.
Kdo mě zná, ví, že jsem milovník zvířat a psů především, proto bych ráda kolekcí RECYCLE IT podpořila francouzský projekt a pomohla tak aspoň trochu celé situaci. Prohlédněte si nové kousky z této kolekce, které pomáhají pejskům v nouzi.